Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O penězích (díl 1.)

24. 05. 2015 10:12:42
Pro správné porozumění penězům je potřeba umět oddělit peníze jako zúčtovací jednotku a prostředek platby a naučit se o penězích přemýšlet jako o dluhu. Právě toto je předmětem prvního dílu seriálu O penězích.

Peníze jako zúčtovací jednotka

Chceme-li porozumět penězům, jako první krok musíme umět oddělit peníze jako zúčtovací jednotku (unit of account) od platebního prostředku (means of payment), tedy věci, která peníze reprezentuje (money thing). Peníze jako zúčtovací jednotka jsou abstraktní koncept. Třeba koruna česká. Koruny se nemůžete dotknout, čichnout, kousnout do ní, nemůžete ji ani vidět. Není to věc reálná, ale abstraktní, stejně jako jeden metr, tedy jednotka délky. Nemůžete se dotknout jednoho metru. Totéž platí pro čísla nebo skóre ve sportu. Číslo 6 ani 24 bodů ve volejbale nejsou reálné věci. Jsou to abstraktní koncepty. Čeho se dotknout můžete nebo co vidět můžete, je věc, která něco z výše jmenovaného reprezentuje. Můžete se dotknout či vidět minci a bankovku, metrové pravítko, číslo šest vystřižené z papíru nebo tabulky výsledků.

To, co máte ve vaší peněžence, nejsou koruny české, ale de facto právní dokumenty jejichž vlastnictví potvrzuje, že vlastníte x korun českých (x abstraktních věcí). V praxi peníze jako zúčtovací jednotka a věc ji reprezentující splývají. Nejsou ale totéž. Ukážeme si to na dvou případech.

Prvním příkladem je toto video České národní banky, kde se uvádí: “Poté, co se za bankovkami zavřou dveře ČNB, přestávají být oběživem. Stávají se zásobami peněz – účetně – potištěnými papírky.” Ve chvíli vstupu bankovek do budovy ČNB se od sebe odloučí peníze jako jednotka a věc reprezentující peníze. A ke konci videa zazní: “Bankovky se stávají oběživem v okamžiku jejich vydání na pokladně ČNB.” Oběživo v tomto kontextu označuje stav “kdy jsou koruny jako účetní jednotka reprezentovány bankovkami vydanými ČNB”.

Druhým případem je libra šterlinků, neboli britská libra. Libru (pound), jako účetní jednotku (nikoli platební prostředek, nešlo tedy o minci) zavedl francký král Karel I. Veliký (ano, král vládnoucí ve Francké říši na přelomu 8. a 9. století!). Libra se dělila na 20 šilinků (solidii) či 240 pencí (denarii). Raženy byly pouze pence, které měly různou hmotnost a obsah stříbra. Dále obíhala řada jiných mincí, účtovalo se ale v librách, šilincích a pencích. Mohli jste tedy přijít ke kováři, kde jste viděli cenu 1 libra a 4 šilinky za 4 podkovy. Nechali jste si vyrobit 4 podkovy a zaplatili pomocí pencí, dukátů, grošů atd., podle současného “kurzu”. Takto to fungovalo po většinu středověku. Např. roku 1473 bylo v oběhu v Normandii zaznamenáno 9 různých mincí. Mince s hodnotou odpovídající zúčtovací jednotce byla vyražena jen občas, např. Ludvík francouzský v roce 1226 vyrazil livre, která měla hodnotu jednoho šilinku. Libra, šilink a pence jako zúčtovací jednotka vydržela ovšem dlouho. V Anglii se nakonec stala britskou měnou. Z poměru 1 libra ku 20 šilinků ku 12 pencím přešla Velká Británie až v roce 1971 během tzv. decimalizace (přejití na desítkovou soustavu, od té doby 1 libra = 100 pencí). (Ingham, Geoffrey. (2004). The Nature of Money. Cambridge: Polity Press. s 109-111).

Mince a bankovky, které máte v peněžence nejsou korunami, tou zúčtovací jednotkou, ale platebním prostředkem, jsou tou věcí, která peníze reprezentuje. Ukazují na váš právní nárok (vaše vlastnictví) na určité množství korun jako zúčtovací jednotky.

Peníze jako dluh

V současném institucionálním nastavení (tj. systém pravidel, zákonů, organizací a vztahů mezi nimi) jsou peníze dluhem. Je tomu tak od roku 1971, kdy prezident Nixon zrušil směnitelnost dolaru za zlato. Od té doby fungují ve všech zemích světa peníze s nuceným oběhem (fiat money). Všechny tyto peníze jsou dluh, resp. vyčíslují něčí dluh. Abychom to pochopili, je potřeba rozumět podvojnému účetnictví. Aktiva (pohledávky) každého (osob i institucí jako jsou banky či ČNB) jsou vyrovnány pasivy (závazky). Podíváte-li se do roční závěrky ČNB, uvidíte, že všechny úzké peníze (tedy bankovky, mince a rezervy bank na účtech v ČNB) jsou vedeny jako pasiva, tedy závazky ČNB. De facto jsou její dluh.

O proti nim drží ČNB devizové rezervy, tedy např. eura či dolary. Všechny dolary jsou zase v účetní závěrce Fedu vedeny jako závazky (dolary držené ČNB jsou de facto dluh Fedu vůči ČNB). Oproti těmto závazkům drží Fed pohledávky v podobě státních dluhopisů USA. Zde už ale příliš odbíhám. Zpět k dluhům. Peníze, které máte v peněžence, jsou tedy dluh ČNB vůči vám. Peníze na vašem účtu v bance, např. České spořitelně nebo Komerční bance, jsou závazkem, tedy dluhem banky, vůči vám. V celé české ekonomice zkrátka nenajdete jednu jedinou korunu, která by nebyla vedena jako něčí závazek vůči někomu jinému, tedy dluh.

Ve druhém díle O penězích se podíváme na hierarchii peněz. Jejich fungování si pak popíšeme na jednoduchém případu. Prosím vás proto o zdrženlivost co se týče kritiky, neboť obrázek, který se snažím podat, ještě není kompletní.

Autor: Jakub Peša | neděle 24.5.2015 10:12 | karma článku: 5.96 | přečteno: 397x

Další články blogera

Jakub Peša

Trojjedinnost peněz

Mnoho lidí nerozumí tomu, že peníze jsou jen abstraktní věc bez vnitřní hodnoty. V tomto článku přistupuji k penězům komplexně a snažím se zbylé nejasnosti vysvětlit.

13.9.2015 v 12:35 | Karma článku: 9.39 | Přečteno: 480 | Diskuse

Jakub Peša

Požadavek splacení státního dluhu nedává smysl

Mezi ekonomy a většinovou populací existuje přesvědčení, že stát by měl svůj dluh splatit, respektive, že by s postupem času mělo docházet k jeho redukci. Toto přesvědčení je naprosto mylné. V tomto blogu se snažím ukázat proč.

25.8.2015 v 14:34 | Karma článku: 16.67 | Přečteno: 2270 | Diskuse

Jakub Peša

Proč státní dluh není problém?

Občas se v médiích, ať už je to z úst politiků, novinářů či dokonce ekonomů, dozvíme, že státní dluh dosáhl takové a takové výše, že je to problém a měli bychom s tím něco dělat. Jenže tomu tak není.

10.8.2015 v 19:37 | Karma článku: 8.90 | Přečteno: 992 | Diskuse

Jakub Peša

Krize eurozóny: skutečně dluhová?

V současné podobě je eurozóna chybný projekt a vstup do ní proto rozhodně nemůže být pro ČR na pořadu dne. V článku toto tvrzení podkládám argumenty.

1.6.2015 v 10:46 | Karma článku: 14.66 | Přečteno: 642 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Pavel Opl

Prokletí dotací v ČR. Rozhledny v údolích, golfové resorty atd.

Statisíce domácností nemá obecní vodovod a tisíce obcí nemají čističky odpadních vod. Zato si všichni mohou odskočit na golf či zdolat rozhlednu výšky urostlé jabloně ...

23.7.2017 v 8:54 | Karma článku: 32.34 | Přečteno: 837 | Diskuse

Vladimír Janák

Hledáte na Googlu? Mluvte na něj!

Aplikaci Google máte ve svém mobilu patrně i Vy. Stačí kliknout a napsat, co chcete vyhledat na internetu. Může to být jednodušší a rychlejší? Ano může.

21.7.2017 v 13:57 | Karma článku: 4.75 | Přečteno: 222 | Diskuse

Hana Stastna

Návrat k výživné pravdě a plnotučné lásce jde jako po másle

„Kdybych já měl, co bych já chtěl, já bych si nestejskal: krajíc chleba a kus másla, já bych si zavejskal,“ hlásá stará lidová písnička z Klatovska. Hospodyňky i novináři se podivují nad překotným zdražováním másla.

21.7.2017 v 9:14 | Karma článku: 17.02 | Přečteno: 733 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Proč líp už být nemůže

Je to jen několik málo dnů, co můj manžel napsal článek o aktuálním stavu ekonomiky. Přesněji řečeno o tom, že období ekonomické hojnosti a růstu už narazilo na své limity.

21.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 46.60 | Přečteno: 11891 | Diskuse

Eva Kislingerová

Není dotace, jako dotace

Jsem si jista, že pokud by si dal někdo práci s vyhledáváním nejčastěji frekventovaných slov v domácí politice a hospodářství, na jednom z prvních míst by se nepochybně objevil termín „dotace“.

20.7.2017 v 21:28 | Karma článku: 11.52 | Přečteno: 415 | Diskuse
Počet článků 12 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 873
Student mezinárodních vztahů na FSS MU, člověk zajímající se o svět kolem sebe, kterému není lhostejné, v jaké čtvrti, městě a zemi žije.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.