Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč státní dluh není problém?

10. 08. 2015 19:37:23
Občas se v médiích, ať už je to z úst politiků, novinářů či dokonce ekonomů, dozvíme, že státní dluh dosáhl takové a takové výše, že je to problém a měli bychom s tím něco dělat. Jenže tomu tak není.

Ještě než se pokusím tento blud vysvětlit, rád bych zdůraznil, že plýtvání státu, na rozdíl od dluhu, problém je.

ČR je měnově suverénní země a má svou měnu i dluh plně pod kontrolou. V dřívějších textech jsem vysvětlit, že peníze jsou dluh. Například bankovky jsou v účetní závěrce ČBN vedeny jako její dluh. Platí to ale i obráceně: dluhy jsou peníze. Takže třeba státní dluhopisy, jsou stejně jako bankovky, peníze. Rozdíl je v jejich likviditě, a úroku (peníze mají nejvyšší likviditu a nulový úrok, dluhopisy nižší likviditu, ale nesou úrok). Nyní, když máme jasno v tom, že peníze a dluh jsou totéž, konečně uvidíme, proč není státní dluh (ve vlastní měně) špatný.

Tisknutí peněz a půjčování si je pro stát totéž

Nyní si na jednoduchém příkladu vysvětlíme, jak stát tiskne peníze. Dejme tomu, že ČR měla v roce 2015 vyrovnaný rozpočet. Těsně před koncem roku ale přišly přívalové deště a následné sesuvy půdy zavalily silnice. Kde teď stát vezme na opravy silnic? Natiskne peníze, tedy si je půjčí. Stát natiskne dluhopisy, třeba se splatností 2 roky a úrokem 3 %, spadají tak do tzv. M3, neboli širokých peněz. Tyto dluhopisy v hodnotě 1 mld. prodá. Soukromý sektor, který je koupí, tak přijde o 1 mld. bezúročných bankovek a dostane 1 mld. dluhopisů. Stát onu miliardu použije k zaplacení soukromých firem k opravě silnic. Soukromý sektor teď má nejen 1 mld. korun v dluhopisech, ale i 1 mld. korun v hotovosti. Finančně soukromý sektor zbohatl o 1 mld. (za dva roky dokonce o ty úroky navíc). Stát natiskl nové peníze, které mají podobu státních dluhopisů (vyjde to nastejno, jako kdyby si soukromý sektor otevřel spořicí účet u ČNB).

Teď si ale řeknete, co za ty dva roky, až bude muset stát zaplatit nejen jistinu, ale i úroky? To je jednoduché. Půjčí si na ně, a soukromý sektor tím ještě více zbohate. V podstatě se zopakuje to, co jsem popsal výše, s tím rozdílem, že místo opravy silnic půjde o “splátku dluhu”. Uvozovky píši záměrně, protože stát svůj dluh splatit v podstatě ani nemůže. Není čím. Všechny peníze jsou totiž dluh. Když stát splácí dluh (dluhopisy) pomocí bankovek, v podstatě se jen mění dlužník, a to z ministerstva financí (dluhopisy) na ČNB (bankovky).

Pozorným čtenářům už začíná být jasné, že státní dluh potřebujeme (k tomu jak si některé země mohou dovolit jej nemít se vrátím v závěru). Co víc, chceme, aby rostl. Nepřišlo vám nikdy podivné, že mezi ty nejvyspělejší a nejbohatší země patří ty, které také nejvíce dluží? Velká Británie se zadlužila kolem roku 1700 a od té doby svůj dluh nikdy nesplatila. USA se ve 20. století enormě zadlužily. Japonský státní dluh přesahuje 200 %.

Rostoucí ekonomika potřebuje více peněz

Určitě souhlasíte s tím, že celonárodní obchodní řetězec jako je Tesco nebo Kaufland potřebuje ke svému chodu více peněz (vydělat, ale i utratit) než sámoška v Horní Dolní. Podoně vás nepřekvapí, že Německo potřebuje ke svému chodu více peněz než Dánsko.
Pak vás ale nemůže udivit, že ČR v roce 2015 potřebuje více peněz, než měla ČR v roce 2000. A peníze jsou dluh. Proto musí mít ČR v roce 2015 větší dluh než měla před 15 lety a je to tak správně.

Daně ničí peníze

Z vybraných daní se nic neplatí. Neplatí se z nich opravy silnic, ani platy učitelů. Nic. Peníze, které se vyberou na daních, jsou zničeny. Jak je to možné? Je to prosté. Peníze, jak už jsem několikrát napsal, jsou dluh – dluh státu. Když se dlužní úpis navrátí k tomu, kdo jej vydal, dluh je splacen. Představte si, že pomáháte svému sousedovi na stavbě. A když je hotovo, dá vám dlužní úpis, na kterém stojí: Franta Novák dluží svému sousedovi 200 hodin lidské práce. S Frantou se domluvíte, že jedna hodina lidské práce má cenu dvou lahváčů a on vám dá 400 lahváčů. Co následuje? Buď mu dlužní úpis vrátíte, nebo jej zničíte. Teď si za Frantu dosaďte stát. Jediný rozdíl je v tom, že stát jakožto suverén, po vás může chtít ten dlužní úpis zpět, aniž by vám dal lahváče. A to jsou daně. Stát s jejich pomocí ničí peníze a tím reguluje jejich množsví v ekonomice (snižuje nabídku).

Na závěr se vrátíme k tomu, proč některé státy nejsou zadlužené a může se tedy zdát, že dluh nepotřebují. Jde o státy jako Norsko, Saúdská Arábie či Čína. Tyto státy nemusí mít vysoký státní dluh protože k nim peníze přitékají ze zahraničí, ať už je to za ropu, nebo smartphony. Když Čínská firma vydělá na výrobě iPhonů pro Apple, vymění si peníze u čínské centrální banky. Ta natiskne juany, které v její účetní uzávěrce budou stát jako závazek (pasivum/dluh), vůči pohledávce (aktivum), kterou budou představovat dolary.

Pokud v ČR v blízké době neobjevíme naftu či jiný nerostný zdroj, nebo se nestaneme dílnou světa, budeme státí dluh v korunách potřebovat. A bude dobře, když poroste.

Autor: Jakub Peša | pondělí 10.8.2015 19:37 | karma článku: 8.90 | přečteno: 992x

Další články blogera

Jakub Peša

Trojjedinnost peněz

Mnoho lidí nerozumí tomu, že peníze jsou jen abstraktní věc bez vnitřní hodnoty. V tomto článku přistupuji k penězům komplexně a snažím se zbylé nejasnosti vysvětlit.

13.9.2015 v 12:35 | Karma článku: 9.39 | Přečteno: 480 | Diskuse

Jakub Peša

Požadavek splacení státního dluhu nedává smysl

Mezi ekonomy a většinovou populací existuje přesvědčení, že stát by měl svůj dluh splatit, respektive, že by s postupem času mělo docházet k jeho redukci. Toto přesvědčení je naprosto mylné. V tomto blogu se snažím ukázat proč.

25.8.2015 v 14:34 | Karma článku: 16.67 | Přečteno: 2270 | Diskuse

Jakub Peša

Krize eurozóny: skutečně dluhová?

V současné podobě je eurozóna chybný projekt a vstup do ní proto rozhodně nemůže být pro ČR na pořadu dne. V článku toto tvrzení podkládám argumenty.

1.6.2015 v 10:46 | Karma článku: 14.66 | Přečteno: 642 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Pavel Opl

Prokletí dotací v ČR. Rozhledny v údolích, golfové resorty atd.

Statisíce domácností nemá obecní vodovod a tisíce obcí nemají čističky odpadních vod. Zato si všichni mohou odskočit na golf či zdolat rozhlednu výšky urostlé jabloně ...

23.7.2017 v 8:54 | Karma článku: 32.34 | Přečteno: 837 | Diskuse

Vladimír Janák

Hledáte na Googlu? Mluvte na něj!

Aplikaci Google máte ve svém mobilu patrně i Vy. Stačí kliknout a napsat, co chcete vyhledat na internetu. Může to být jednodušší a rychlejší? Ano může.

21.7.2017 v 13:57 | Karma článku: 4.75 | Přečteno: 222 | Diskuse

Hana Stastna

Návrat k výživné pravdě a plnotučné lásce jde jako po másle

„Kdybych já měl, co bych já chtěl, já bych si nestejskal: krajíc chleba a kus másla, já bych si zavejskal,“ hlásá stará lidová písnička z Klatovska. Hospodyňky i novináři se podivují nad překotným zdražováním másla.

21.7.2017 v 9:14 | Karma článku: 17.02 | Přečteno: 733 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Proč líp už být nemůže

Je to jen několik málo dnů, co můj manžel napsal článek o aktuálním stavu ekonomiky. Přesněji řečeno o tom, že období ekonomické hojnosti a růstu už narazilo na své limity.

21.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 46.60 | Přečteno: 11891 | Diskuse

Eva Kislingerová

Není dotace, jako dotace

Jsem si jista, že pokud by si dal někdo práci s vyhledáváním nejčastěji frekventovaných slov v domácí politice a hospodářství, na jednom z prvních míst by se nepochybně objevil termín „dotace“.

20.7.2017 v 21:28 | Karma článku: 11.52 | Přečteno: 415 | Diskuse
Počet článků 12 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 873
Student mezinárodních vztahů na FSS MU, člověk zajímající se o svět kolem sebe, kterému není lhostejné, v jaké čtvrti, městě a zemi žije.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.