1. června 2015
Krize eurozóny: skutečně dluhová?
V současné podobě je eurozóna chybný projekt a vstup do ní proto rozhodně nemůže být pro ČR na pořadu dne. V článku toto tvrzení podkládám argumenty.
O krizi eurozóny se často mluví jako o dluhové krizi. Tato fráze s sebou nese ale jeden problém: ztrátu podstatné části informace. Dluhy totiž problémem nejsou, respektive ne samy o sobě. Japonsko, Spojené státy či svého času Spojené království, patří či patřily k nejzadluženějším zemím světa, přesto to pro tyto země neznamenalo problém, ale naopak výhodu (dvě ze jmenovaných zemí byly světovými hegemony). Všechny tyto země ale mají své vlastní měny. Jejich rozpočty proto nefungují, na rozdíl od zemí eurozóny, jako rozpočty firem či domácností. Tyto země nemusely a nemusejí své dluhy splácet tím stejným způsobem, jako země eurozóny.
Vnitřní rozpor eurozóny
Pozor, nemylme se, problémem eurozóny nejsou dluhy ze své podstaty jako takové. To, že dluhy budou vznikat, vyplývá už z jejího cíle: obchodu mezi členskými státy. V historii nastala jedna doba, kdy obchod mezi evropskými zeměmi byl v rovnováze: jak píší Krpec a Hodulák (2012: 283-284) o situaci po druhé světové válce v Evropě: “Protože [evropské] státy potřebovaly USD na nákupy ze Spojených států, snažila se každá země omezit své transakce s jinou evropskou zemí na úroveň vlastního dovozu z této země (aby za část vlastního exportu nedostala nekonvertibilní měnu partnera)”. Všem ale tehdy bylo jasné, že jde o dočasné řešení, které je dlouhodobě neudržitelné, má-li dojít k naplnění cíle, jímž bylo nastartování vnitroevropského obchodu.
Po druhé světové válce tedy evropské země měly dovážet tolik, kolik vyvážely (vyrovnaná obchodní bilance) z evropských zemí, protože jinak by získaly měnu nesměnitelnou za dolar, která jim tehdy byla k ničemu. V dnešní Evropě by opět země měly od evropských partnerů dovážet tolik, kolik vyvezou, tentokrát proto, aby nedocházelo k hromadění dluhů. Dnes by to znamenalo totéž, co po druhé světové válce: omezení obchodu. Proto je design eurozóny chybný – aby fungovala, musí být potlačen (omezen) vnitroevropský obchod, jeho posílení je přitom důvodem jejího vzniku.
Dluhy a jejich splácení
Pokud totiž nebude omezen vnitroevropský obchod, bude nutně docházet k hromadění dluhů v některých zemích. A to nebyl problém v době, kdy každá země měla svou měnu. Tehdy měna dovozce oslabila a přizpůsobení se (obrácení toku peněz a zboží) nebylo tak nákladné, jako je tomu dnes v zadlužených zemích eurozóny, kdy celý podíl na přizpůsobení se nese deflace: snižování cen, včetně ceny práce, tedy i mezd.
Ono “přizpůsobení se” znamená takovou změnu podmínek, která povede k tomu, že se ze země, která více dovážela, stane země, jež více vyváží. Toho lze dosáhnout snižováním cen, zvyšováním produktivity atd. Od Řecka nikdo neočekává, že bude mít vyšší produktivitu jak Německo, musí tedy dojít ke snížení cen. Neděje se tak ale skrze kurz, ale pomocí deflace. Není to tak, že se zdraží dovoz kvůli oslabující domácí měně, a vy proto méně dovážíte a o to lehčí je více vyvážet a být ve výsledku v plusu. Děje se tak skrze to, že váš zaměstnavatel sníží váš plat, případně vás propustí, aby mohl snížit cenu výrobku.
Závěr: konkrétní příklad
Věřím, že konkrétní příklady jsou k vysvětlení nejlepší, proto jeden v závěru nabídnu. Srovnejte si intervenci ČNB s tím, co se děje v Řecku. Obojí má velmi podobný cíl: podporu vývozu. ČR chce vyšší vývoz, aby ekonomicky rostla, Řecko potřebuje vývoz, aby mohlo splácet dluhy. V ČR intervenovala ČNB a snížila kurz. Výsledek je jasný: mobil či whisky podraží, české škodovky pro Angličany ale zlevní (nebo zůstanou stejné, Škoda ale za jeden prodaný vůz dostane více korun). Oslabený kurz tedy sníží dovozy, a posílí vývozy. Řecko tohle udělat nemůže. Se svými obchodními partnery má stejnou měnu. Jak tedy dosáhnout toho, aby si Řekové kupovali méně mobilů a whisky a prodávali více dovolených a oliv? Musí klesnout ceny. V Řecku vám proto sníží plat, nebo vás vyhodí z práce. Tak jako tak máte také méně peněz a proto nakupujete méně zahraničního zboží, jako číšník v řecké restauraci jste pak levnější pracovní síla a restaurace tak může zlevnit a nalákat turisty. Rozdíl je očividný: Češi si nakoupí jen méně zahraničního zboží, Řekové si nakoupí méně všeho (klesnou-li mzdy dříve než ceny zboží a služeb). Z ekonomického hlediska ale nutno dodat, že řecká cesta, ačkoli bolestivější, je zároveň i ozdravnou kůrou pro ekonomiku: neefektivní výroba skončí. Skutečný problém nastane, když s sebou tato ozdravná kůra kromě posílení ekonomiky (které nutně nastat nemusí), přinese i politické extrémisty do vlády.
Literatura:
- KRPEC, Oldřich a Vladan HODULÁK. Evropa ve světové ekonomice: historická perspektiva. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 414 s. ISBN 9788021061460.
Jakub Peša
Trojjedinnost peněz
Mnoho lidí nerozumí tomu, že peníze jsou jen abstraktní věc bez vnitřní hodnoty. V tomto článku přistupuji k penězům komplexně a snažím se zbylé nejasnosti vysvětlit.
Jakub Peša
Požadavek splacení státního dluhu nedává smysl
Mezi ekonomy a většinovou populací existuje přesvědčení, že stát by měl svůj dluh splatit, respektive, že by s postupem času mělo docházet k jeho redukci. Toto přesvědčení je naprosto mylné. V tomto blogu se snažím ukázat proč.
Jakub Peša
Proč státní dluh není problém?
Občas se v médiích, ať už je to z úst politiků, novinářů či dokonce ekonomů, dozvíme, že státní dluh dosáhl takové a takové výše, že je to problém a měli bychom s tím něco dělat. Jenže tomu tak není.
Jakub Peša
O penězích? (2. díl)
V druhém díle se zaměříme na hierarchii peněz. Ta nám pomůže pochopit fakt, že peníze jsou dluh. V závěru se pak podíváme na jednoduchý případ fungování peněžního systému v měnově suverénním státě jako je ČR.
Jakub Peša
O penězích (díl 1.)
Pro správné porozumění penězům je potřeba umět oddělit peníze jako zúčtovací jednotku a prostředek platby a naučit se o penězích přemýšlet jako o dluhu. Právě toto je předmětem prvního dílu seriálu O penězích.
Jakub Peša
Proč Řecko oddlužit?
Abychom byli schopni řeckou krizi pochopit a vyřešit, musíme se na ni dívat nikoli očima ekonoma, ale politického ekonoma. Odpověď na otázku zda Řecko oddlužit musí totiž vycházet z průsečíku ekonomiky, politiky a morálky.
Jakub Peša
Státní rozpočet nefunguje jako rozpočet domácnosti
V médiích se občas objevuje tvrzení, že státní rozpočet funguje jako rozpočet domácnosti. Naposledy se tak stalo v Ekonomickém deníku, kde Petr Musil doslova píše: “Státní rozpočet není příliš odlišný od běžného rodinného rozpočtu každé domácnosti. I domácnost má své příjmy, své výdaje a vytváří buď úspory (přebytek rozpočtu), nebo žije na dluh (deficit rozpočtu).” S panem Musilem zásadně nesouhlasím. Jeho tvrzení si dokonce dovolím označit za nebezpečné, neboť může vést k nesmyslné politice, například k té, kterou naposledy předvedla pravicová vláda během finanční krize v ČR.
Jakub Peša
Co je špatně s eurem?
Tento krátký text si klade za cíl jasně a především srozumitelně vysvětlit, co je špatně s eurem. Mnoho lidí věří, že tzv. PIIGS udělaly nějakou chybu, a jejich současné zadlužení je jejím následkem. V tomto textu se snažím vysvětlit, že problém je v samotném nastavení eurozóny, nikoli v politikách jižních států. Berte tento text prosím s rezervou, jelikož důraz byl kladen na srozumitelnost. Obšírněji se budu problematice věnovat v dalších příspěvcích.
Jakub Peša
Sektorální rovnováha, aneb k čemu jsou dobré deficity státního rozpočtu?
V minulém článku jsem se věnoval tomu, jak moderní měnová teorie chápe peníze. V dnešním článku se chci věnovat dalšímu základnímu kamenu MMT: sektorální rovnováze Wynna Godleyho. Ačkoli jde o věc velice jednoduchou a snad i intuitivní, často bývá zanedbávána, a to přes její užitečnost.
Jakub Peša
Peníze jako stvoření státu a jako dluh
Již několikrát jsem si položil otázku, jak je to jen možné, že tisícikoruna, vlastně jen speciální, pěkně potištěný papír, má stejnou hodnotu, jako tuna dřeva, nebo několik gramů zlata? Vždyť zas tak speciální papír to není, a ten obrázek na něm také takovou hodnotu nemá. Pokud se i vy ptáte, kde se bere hodnota moderních peněz, tento článek vám nabídne možnou odpověď.
Jakub Peša
Moderní Měnová Teorie – hlavní téma blogu
Blog o moderní měnové teorii. Proč vznikl a čemu se bude věnovat? Odpovědi na tyto otázky naleznete v první článku, ve kterém vysvětluji, proč jsem se rozhodl psát o této v USA stále populárnější teorii. Její relevanci dokládá například fakt, že její představitelé byli schopni předpovědět světovou finanční krizi i krizi eurozóny.
- Počet článků 12
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1224x
Student mezinárodních vztahů na FSS MU, člověk zajímající se o svět kolem sebe, kterému není lhostejné, v jaké čtvrti, městě a zemi žije.
