Moderní Měnová Teorie – hlavní téma blogu
Tento blog jsem založil proto, abych seznámil širší českou veřejnost s moderní měnovou teorií (dále MMT). Tato teorie vychází z práce Johna Maynarda Keynese a v současnosti je nejvíce propagována tzv. post-keynesiánci. Čerpá však také z antropologických a historických výzkumů. V jejím jádru stojí snaha porozumět penězům a tomu, jak fungují, odtud také název moderní měnová (někdy peněžní, anglicky “money”) teorie. V současné době zájem o tuto teorii roste především v USA, a to v souvislosti s globální krizí a krizí eurozóny. Obě tyto související krize totiž teoretikové MMT předvídali a varovali před nimi.
Při vyhledávání jsem ale nenalezl žádnou stránku či blog, který by se tomuto tématu věnoval v češtině. Zároveň si pamatuji, že ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 některé strany stavěly svou kampaň na odstrašujícím příkladu Řecka. Vláda, která po těchto volbách vznikla, se pak jala "konsolidovat" veřejné finance a škrtala. I proto píši tento blog: aby se již příště nedali voliči nachytat politiky, když nikdo z nich nerozumí tomu, jak moderní peníze fungují.
Jedním z hlavních témat tohoto blogu tak bude vyvracení mýtů, jako například to, že deficity rozpočtu a z nich plynoucí veřejný dluh jsou pro měnově suverénní státy problémem.
V tomto blogu si kladu za cíl seznamovat s touto teorií širší veřejnost, proto se budu snažit psát co nejjednodušeji, aniž bych však rezignoval na přesnost. Při psaní budu čerpat a v příspěvcích odkazovat na texty L. Randall Wraye, Stephanie Kelton a Warrena Moslera z University of Missouri – Kansas City či Billa Mitchella z australské University of Newcastle a další hlavní představitele MMT.
Já sám jsem se s touto teorií seznámil během studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity během kurzu: Designed to Fail: What's Wrong With the Euro? (Navrženo k selhání: Co je špatně s Eurem?), který na podzim 2014 přednášel L. Randall Wray.
MMT má dvě dimenze, a sice deskriptivní, která se snaží pochopit a popsat to, jak fungují moderní peníze, tedy peníze s nuceným oběhem, nekryté žádným drahým kovem (zlato, stříbro), ani nijak nevázané na jiné měny (např. na americký dolar). Druhá dimenze, perskripitvní, se pak snaží na základě porozumění penězům nabízet konkrétní politiky (anglicky policy, tedy soubory opatření). V rámci tohoto blogu se chci věnovat především dimenzi první.
V příštích příspěvcích si mimo jiné vysvětlíme, že stránka verejnydluh.cz by se také mohla klidně jmenovat soukromebohatstvi.cz
Jakub Peša
Trojjedinnost peněz
Mnoho lidí nerozumí tomu, že peníze jsou jen abstraktní věc bez vnitřní hodnoty. V tomto článku přistupuji k penězům komplexně a snažím se zbylé nejasnosti vysvětlit.
Jakub Peša
Požadavek splacení státního dluhu nedává smysl
Mezi ekonomy a většinovou populací existuje přesvědčení, že stát by měl svůj dluh splatit, respektive, že by s postupem času mělo docházet k jeho redukci. Toto přesvědčení je naprosto mylné. V tomto blogu se snažím ukázat proč.
Jakub Peša
Proč státní dluh není problém?
Občas se v médiích, ať už je to z úst politiků, novinářů či dokonce ekonomů, dozvíme, že státní dluh dosáhl takové a takové výše, že je to problém a měli bychom s tím něco dělat. Jenže tomu tak není.
Jakub Peša
Krize eurozóny: skutečně dluhová?
V současné podobě je eurozóna chybný projekt a vstup do ní proto rozhodně nemůže být pro ČR na pořadu dne. V článku toto tvrzení podkládám argumenty.
Jakub Peša
O penězích? (2. díl)
V druhém díle se zaměříme na hierarchii peněz. Ta nám pomůže pochopit fakt, že peníze jsou dluh. V závěru se pak podíváme na jednoduchý případ fungování peněžního systému v měnově suverénním státě jako je ČR.
Jakub Peša
O penězích (díl 1.)
Pro správné porozumění penězům je potřeba umět oddělit peníze jako zúčtovací jednotku a prostředek platby a naučit se o penězích přemýšlet jako o dluhu. Právě toto je předmětem prvního dílu seriálu O penězích.
Jakub Peša
Proč Řecko oddlužit?
Abychom byli schopni řeckou krizi pochopit a vyřešit, musíme se na ni dívat nikoli očima ekonoma, ale politického ekonoma. Odpověď na otázku zda Řecko oddlužit musí totiž vycházet z průsečíku ekonomiky, politiky a morálky.
Jakub Peša
Státní rozpočet nefunguje jako rozpočet domácnosti
V médiích se občas objevuje tvrzení, že státní rozpočet funguje jako rozpočet domácnosti. Naposledy se tak stalo v Ekonomickém deníku, kde Petr Musil doslova píše: “Státní rozpočet není příliš odlišný od běžného rodinného rozpočtu každé domácnosti. I domácnost má své příjmy, své výdaje a vytváří buď úspory (přebytek rozpočtu), nebo žije na dluh (deficit rozpočtu).” S panem Musilem zásadně nesouhlasím. Jeho tvrzení si dokonce dovolím označit za nebezpečné, neboť může vést k nesmyslné politice, například k té, kterou naposledy předvedla pravicová vláda během finanční krize v ČR.
Jakub Peša
Co je špatně s eurem?
Tento krátký text si klade za cíl jasně a především srozumitelně vysvětlit, co je špatně s eurem. Mnoho lidí věří, že tzv. PIIGS udělaly nějakou chybu, a jejich současné zadlužení je jejím následkem. V tomto textu se snažím vysvětlit, že problém je v samotném nastavení eurozóny, nikoli v politikách jižních států. Berte tento text prosím s rezervou, jelikož důraz byl kladen na srozumitelnost. Obšírněji se budu problematice věnovat v dalších příspěvcích.
Jakub Peša
Sektorální rovnováha, aneb k čemu jsou dobré deficity státního rozpočtu?
V minulém článku jsem se věnoval tomu, jak moderní měnová teorie chápe peníze. V dnešním článku se chci věnovat dalšímu základnímu kamenu MMT: sektorální rovnováze Wynna Godleyho. Ačkoli jde o věc velice jednoduchou a snad i intuitivní, často bývá zanedbávána, a to přes její užitečnost.
Jakub Peša
Peníze jako stvoření státu a jako dluh
Již několikrát jsem si položil otázku, jak je to jen možné, že tisícikoruna, vlastně jen speciální, pěkně potištěný papír, má stejnou hodnotu, jako tuna dřeva, nebo několik gramů zlata? Vždyť zas tak speciální papír to není, a ten obrázek na něm také takovou hodnotu nemá. Pokud se i vy ptáte, kde se bere hodnota moderních peněz, tento článek vám nabídne možnou odpověď.
- Počet článků 12
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1224x