- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ještě než se pokusím tento blud vysvětlit, rád bych zdůraznil, že plýtvání státu, na rozdíl od dluhu, problém je.
ČR je měnově suverénní země a má svou měnu i dluh plně pod kontrolou. V dřívějších textech jsem vysvětlit, že peníze jsou dluh. Například bankovky jsou v účetní závěrce ČBN vedeny jako její dluh. Platí to ale i obráceně: dluhy jsou peníze. Takže třeba státní dluhopisy, jsou stejně jako bankovky, peníze. Rozdíl je v jejich likviditě, a úroku (peníze mají nejvyšší likviditu a nulový úrok, dluhopisy nižší likviditu, ale nesou úrok). Nyní, když máme jasno v tom, že peníze a dluh jsou totéž, konečně uvidíme, proč není státní dluh (ve vlastní měně) špatný.
Tisknutí peněz a půjčování si je pro stát totéž
Nyní si na jednoduchém příkladu vysvětlíme, jak stát tiskne peníze. Dejme tomu, že ČR měla v roce 2015 vyrovnaný rozpočet. Těsně před koncem roku ale přišly přívalové deště a následné sesuvy půdy zavalily silnice. Kde teď stát vezme na opravy silnic? Natiskne peníze, tedy si je půjčí. Stát natiskne dluhopisy, třeba se splatností 2 roky a úrokem 3 %, spadají tak do tzv. M3, neboli širokých peněz. Tyto dluhopisy v hodnotě 1 mld. prodá. Soukromý sektor, který je koupí, tak přijde o 1 mld. bezúročných bankovek a dostane 1 mld. dluhopisů. Stát onu miliardu použije k zaplacení soukromých firem k opravě silnic. Soukromý sektor teď má nejen 1 mld. korun v dluhopisech, ale i 1 mld. korun v hotovosti. Finančně soukromý sektor zbohatl o 1 mld. (za dva roky dokonce o ty úroky navíc). Stát natiskl nové peníze, které mají podobu státních dluhopisů (vyjde to nastejno, jako kdyby si soukromý sektor otevřel spořicí účet u ČNB).
Teď si ale řeknete, co za ty dva roky, až bude muset stát zaplatit nejen jistinu, ale i úroky? To je jednoduché. Půjčí si na ně, a soukromý sektor tím ještě více zbohate. V podstatě se zopakuje to, co jsem popsal výše, s tím rozdílem, že místo opravy silnic půjde o “splátku dluhu”. Uvozovky píši záměrně, protože stát svůj dluh splatit v podstatě ani nemůže. Není čím. Všechny peníze jsou totiž dluh. Když stát splácí dluh (dluhopisy) pomocí bankovek, v podstatě se jen mění dlužník, a to z ministerstva financí (dluhopisy) na ČNB (bankovky).
Pozorným čtenářům už začíná být jasné, že státní dluh potřebujeme (k tomu jak si některé země mohou dovolit jej nemít se vrátím v závěru). Co víc, chceme, aby rostl. Nepřišlo vám nikdy podivné, že mezi ty nejvyspělejší a nejbohatší země patří ty, které také nejvíce dluží? Velká Británie se zadlužila kolem roku 1700 a od té doby svůj dluh nikdy nesplatila. USA se ve 20. století enormě zadlužily. Japonský státní dluh přesahuje 200 %.
Rostoucí ekonomika potřebuje více peněz
Určitě souhlasíte s tím, že celonárodní obchodní řetězec jako je Tesco nebo Kaufland potřebuje ke svému chodu více peněz (vydělat, ale i utratit) než sámoška v Horní Dolní. Podoně vás nepřekvapí, že Německo potřebuje ke svému chodu více peněz než Dánsko.
Pak vás ale nemůže udivit, že ČR v roce 2015 potřebuje více peněz, než měla ČR v roce 2000. A peníze jsou dluh. Proto musí mít ČR v roce 2015 větší dluh než měla před 15 lety a je to tak správně.
Daně ničí peníze
Z vybraných daní se nic neplatí. Neplatí se z nich opravy silnic, ani platy učitelů. Nic. Peníze, které se vyberou na daních, jsou zničeny. Jak je to možné? Je to prosté. Peníze, jak už jsem několikrát napsal, jsou dluh – dluh státu. Když se dlužní úpis navrátí k tomu, kdo jej vydal, dluh je splacen. Představte si, že pomáháte svému sousedovi na stavbě. A když je hotovo, dá vám dlužní úpis, na kterém stojí: Franta Novák dluží svému sousedovi 200 hodin lidské práce. S Frantou se domluvíte, že jedna hodina lidské práce má cenu dvou lahváčů a on vám dá 400 lahváčů. Co následuje? Buď mu dlužní úpis vrátíte, nebo jej zničíte. Teď si za Frantu dosaďte stát. Jediný rozdíl je v tom, že stát jakožto suverén, po vás může chtít ten dlužní úpis zpět, aniž by vám dal lahváče. A to jsou daně. Stát s jejich pomocí ničí peníze a tím reguluje jejich množsví v ekonomice (snižuje nabídku).
Na závěr se vrátíme k tomu, proč některé státy nejsou zadlužené a může se tedy zdát, že dluh nepotřebují. Jde o státy jako Norsko, Saúdská Arábie či Čína. Tyto státy nemusí mít vysoký státní dluh protože k nim peníze přitékají ze zahraničí, ať už je to za ropu, nebo smartphony. Když Čínská firma vydělá na výrobě iPhonů pro Apple, vymění si peníze u čínské centrální banky. Ta natiskne juany, které v její účetní uzávěrce budou stát jako závazek (pasivum/dluh), vůči pohledávce (aktivum), kterou budou představovat dolary.
Pokud v ČR v blízké době neobjevíme naftu či jiný nerostný zdroj, nebo se nestaneme dílnou světa, budeme státí dluh v korunách potřebovat. A bude dobře, když poroste.
Další články autora |
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!