Krize eurozóny: skutečně dluhová?

1. 06. 2015 10:46:35
V současné podobě je eurozóna chybný projekt a vstup do ní proto rozhodně nemůže být pro ČR na pořadu dne. V článku toto tvrzení podkládám argumenty.

O krizi eurozóny se často mluví jako o dluhové krizi. Tato fráze s sebou nese ale jeden problém: ztrátu podstatné části informace. Dluhy totiž problémem nejsou, respektive ne samy o sobě. Japonsko, Spojené státy či svého času Spojené království, patří či patřily k nejzadluženějším zemím světa, přesto to pro tyto země neznamenalo problém, ale naopak výhodu (dvě ze jmenovaných zemí byly světovými hegemony). Všechny tyto země ale mají své vlastní měny. Jejich rozpočty proto nefungují, na rozdíl od zemí eurozóny, jako rozpočty firem či domácností. Tyto země nemusely a nemusejí své dluhy splácet tím stejným způsobem, jako země eurozóny.

Vnitřní rozpor eurozóny

Pozor, nemylme se, problémem eurozóny nejsou dluhy ze své podstaty jako takové. To, že dluhy budou vznikat, vyplývá už z jejího cíle: obchodu mezi členskými státy. V historii nastala jedna doba, kdy obchod mezi evropskými zeměmi byl v rovnováze: jak píší Krpec a Hodulák (2012: 283-284) o situaci po druhé světové válce v Evropě: “Protože [evropské] státy potřebovaly USD na nákupy ze Spojených států, snažila se každá země omezit své transakce s jinou evropskou zemí na úroveň vlastního dovozu z této země (aby za část vlastního exportu nedostala nekonvertibilní měnu partnera)”. Všem ale tehdy bylo jasné, že jde o dočasné řešení, které je dlouhodobě neudržitelné, má-li dojít k naplnění cíle, jímž bylo nastartování vnitroevropského obchodu.

Po druhé světové válce tedy evropské země měly dovážet tolik, kolik vyvážely (vyrovnaná obchodní bilance) z evropských zemí, protože jinak by získaly měnu nesměnitelnou za dolar, která jim tehdy byla k ničemu. V dnešní Evropě by opět země měly od evropských partnerů dovážet tolik, kolik vyvezou, tentokrát proto, aby nedocházelo k hromadění dluhů. Dnes by to znamenalo totéž, co po druhé světové válce: omezení obchodu. Proto je design eurozóny chybný – aby fungovala, musí být potlačen (omezen) vnitroevropský obchod, jeho posílení je přitom důvodem jejího vzniku.

Dluhy a jejich splácení

Pokud totiž nebude omezen vnitroevropský obchod, bude nutně docházet k hromadění dluhů v některých zemích. A to nebyl problém v době, kdy každá země měla svou měnu. Tehdy měna dovozce oslabila a přizpůsobení se (obrácení toku peněz a zboží) nebylo tak nákladné, jako je tomu dnes v zadlužených zemích eurozóny, kdy celý podíl na přizpůsobení se nese deflace: snižování cen, včetně ceny práce, tedy i mezd.

Ono “přizpůsobení se” znamená takovou změnu podmínek, která povede k tomu, že se ze země, která více dovážela, stane země, jež více vyváží. Toho lze dosáhnout snižováním cen, zvyšováním produktivity atd. Od Řecka nikdo neočekává, že bude mít vyšší produktivitu jak Německo, musí tedy dojít ke snížení cen. Neděje se tak ale skrze kurz, ale pomocí deflace. Není to tak, že se zdraží dovoz kvůli oslabující domácí měně, a vy proto méně dovážíte a o to lehčí je více vyvážet a být ve výsledku v plusu. Děje se tak skrze to, že váš zaměstnavatel sníží váš plat, případně vás propustí, aby mohl snížit cenu výrobku.

Závěr: konkrétní příklad

Věřím, že konkrétní příklady jsou k vysvětlení nejlepší, proto jeden v závěru nabídnu. Srovnejte si intervenci ČNB s tím, co se děje v Řecku. Obojí má velmi podobný cíl: podporu vývozu. ČR chce vyšší vývoz, aby ekonomicky rostla, Řecko potřebuje vývoz, aby mohlo splácet dluhy. V ČR intervenovala ČNB a snížila kurz. Výsledek je jasný: mobil či whisky podraží, české škodovky pro Angličany ale zlevní (nebo zůstanou stejné, Škoda ale za jeden prodaný vůz dostane více korun). Oslabený kurz tedy sníží dovozy, a posílí vývozy. Řecko tohle udělat nemůže. Se svými obchodními partnery má stejnou měnu. Jak tedy dosáhnout toho, aby si Řekové kupovali méně mobilů a whisky a prodávali více dovolených a oliv? Musí klesnout ceny. V Řecku vám proto sníží plat, nebo vás vyhodí z práce. Tak jako tak máte také méně peněz a proto nakupujete méně zahraničního zboží, jako číšník v řecké restauraci jste pak levnější pracovní síla a restaurace tak může zlevnit a nalákat turisty. Rozdíl je očividný: Češi si nakoupí jen méně zahraničního zboží, Řekové si nakoupí méně všeho (klesnou-li mzdy dříve než ceny zboží a služeb). Z ekonomického hlediska ale nutno dodat, že řecká cesta, ačkoli bolestivější, je zároveň i ozdravnou kůrou pro ekonomiku: neefektivní výroba skončí. Skutečný problém nastane, když s sebou tato ozdravná kůra kromě posílení ekonomiky (které nutně nastat nemusí), přinese i politické extrémisty do vlády.

Literatura:

  • KRPEC, Oldřich a Vladan HODULÁK. Evropa ve světové ekonomice: historická perspektiva. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 414 s. ISBN 9788021061460.
Autor: Jakub Peša | pondělí 1.6.2015 10:46 | karma článku: 16.54 | přečteno: 714x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ekonomika

Ladislav Jílek

Něco k huti Liberty

My starší ji známe pod jménem Nová huť Klementa Gottwalda. Ti ještě starší ji znali pod jménem Jižní závod, který jí dali Němci, kteří ji začali stavět během 2SV.

25.3.2024 v 16:35 | Karma článku: 22.65 | Přečteno: 597 | Diskuse

Milan Smutný

Nesnesitelně drahá láce solárních a větrných zdrojů

Daňoví poplatníci v Německu se vztekají: v rozporu s vládní ideologií zjišťují, že zelená tranzice levnými zdroji ze slunce a větru se nejen nekoná, ale devastuje ekonomiku, soukromé i veřejné rozpočty a vede k politickému chaosu.

25.3.2024 v 11:31 | Karma článku: 35.74 | Přečteno: 904 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Co se to děje s úroky?!

Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.

20.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 34.95 | Přečteno: 1572 | Diskuse

Karel Trčálek

Čelíme statistickému zkreslení paní Šichtařové!!!

Počet lidí, kteří jsou přesvědčení, že je paní Šichtařová ekonomka, v roce 2023 stoupl o 173 000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik paní Šichtařové...

18.3.2024 v 8:43 | Karma článku: 19.36 | Přečteno: 496 | Diskuse

David Kunc

Ekonomické události 11. týdne

Americká inflace se delší dobu pohybuje nad 3 %. Aby inflace zpomalila, bude muset zpomalit i americká ekonomika - což, se možná již pomalu začíná dít. Dokud v USA nenastanou podobné symptomy jako v EU, bude inflace patrně vyšší

18.3.2024 v 6:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 69 | Diskuse
Počet článků 12 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1223
Student mezinárodních vztahů na FSS MU, člověk zajímající se o svět kolem sebe, kterému není lhostejné, v jaké čtvrti, městě a zemi žije.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...