Děkujeme za pochopení.
A64n30t14o32n95í51n 34K63o64u40n30o45v46s93k36ý
Rozhodně má autor pravdu v tom, že mezi makroekonomikou a mikroekonomikou jsou rozdíly a že je potřebné o nich vědět.
Ono zase není tak málo těch, kteří to nechápou.
Když vynechám ty kolegou doporučované Rakušany, je to i kancléřka Merkelová s jejími podobenstvími o ctnostech švábské hospodyňky a její ministr financí Schauble...
F54r35a20n94t63i44š87e47k 18K23š92í72r
Zkuste si aspoň přečíst ABCT.
http://www.mises.cz/clanky/abct-1-8-rakouska-teorie-hospodarskych-cyklu-554.aspx
A96n25t12o62n32í23n 67K45o29u30n61o22v10s76k91ý
Nic modernějšího by nebylo?
Třeba.
P69e53t58r 20H78á68l46a
Autor na mě působí jako jeden z lidí, kteří jsou natolik přesvědčeni o své genialitě, že si myslí, že pro ně neplatí elementární logika.
Milerád vám vysvětlím cokoli z ekonomiky nebudete chápat, pokud budete chtít.
Samozřejmě ty manipulace státu zhruba tak jak popisujete fungují, ignorujete ale jeden zcela zásadní fakt - ty neustálé manipulace způsobují alokační neefektivitu, v důsledku čehož se nejen ekonomice daří hůř, než by mohlo, ale způsobují též nespravedlivou distribuci bohatství ve společnosti.
A22n80t14o12n65í76n 82K94o19u13n77o26v66s48k37ý
Dejte pozor, abyste sám netrpěl vlastnostmi, jimiž jste obmyslel autora blogu...
A66n22t33o36n89í34n 15K57o81u62n67o95v76s64k63ý
Autor jen komentuje paradox spořivosti, který komentoval v uplynulých letech např. Paul Krugman v souvislosti s různými restriktivními opatřeními vlád: "Šetří-li domácnost, může to být přínosné, ale šetří-li stát, je to tragédie."
A to z důvodu, že větší úspory znamenají menší spotřebu a ta pak snižuje agregátní poptávku, což vede k nižšímu objemu investic, nižším důchodům a konečně také k nižším úsporám a tedy k celkovému reálnému ekonomickému poklesu.
Větší úspory vedou k nižším úsporám - tak se tento paradox projeví.
J81a93k48u59b 13P31e58š30a
Ano, a nejen to, podobný paradox, se týká úrokových sazeb. Mnozí se domnívají, že jejich snížení podporuje růst, neboť usnadňuje poskytování úvěrů. Takový pohled ale bere v potaz jen dlužníka, nikoli věřitele. Jeho ochota půjčit naopak s klesajícím úrokem klesá. A s tím jak klesají úroky se také snižují příjmy věřitelů, kteří pak pochopitelně méně investují a spotřebovávají. Ani v tomto případě jednoduchá poučka nefunguje.
J57i90ř62í 34P21l58í43v83a
Vaše teorie je založena na pozorování grafů: snižování deficitu je následováno depresí. Takže tvrdíte, že deficit se nemá snižovat, jinak hrozí deprese. A protože zdravý rozum říká, že domácnost by takto hospodařit nemohla, tvrdíte, že u státu je to jiné - viz pozorování grafů. Jakoby hospodaření státu nezáviselo na produktivitě podniků, na šikovnosti obyvatelstva, na právním prostředí a milionu dalších faktorů - prostě podle vás stačí, když stát bude udržovat vysoký deficit.
A také se zdá, že tvrdíte, že bez státu by nebyly peníze. Ale to není pravda. Obchodování by bez státu(kdyby se do toho nepletl) nezmizelo a peníze je právě to, co může vznikat spontánně - a pak to také nejlépe funguje.
J19a52k42u85b 45P86e51š78a
Za prvé, ty grafy jsou jen jakési dokreslení těch argumentů, které píši výše. Státní rozpočet funguje jinak třeba proto, že stát je zdrojem peněz v ekonomice. Ale viz ony 4 číslované odstavce.
A ano, bez státu by nebyly peníze. Peníze nevznikly spontánně, z barteru, ale jsou stvořením státu. Tvrdí to například antropologové, kteří vznik peněz zkoumali. Výmluvně o tom píše David Greaber ve své knize Dluh: Prvních 5000 let v kapitole Mýtus barteru. Více se o tomto tématu dočtete v mých minulých příspěvcích.
A21n17t32o31n48í97n 79K15o39u54n30o83v76s16k45ý
Ad1: Peníze jsou dnes přece jen z malé části tvořeny centrální bankou - hotovost. V převážné části jsou tvořeny úvěrovou emisí komerčních bank.
J18a91k74u44b 37P10e93š98a
Ano, máte pravdu, ale i tyto peníze jsou navázány na peníze tvořené centrální bankou. Banky sice "vytváří" peníze když dávají úvěry, ale zpětně "poptávají" rezervy buď mezi ostatními bankami, nebo od té centrální. Takže banka si sice vytvoří třeba úvěr za 10 milionů, pak ale musí sehnat určité procento rezerv. Více se tomuto budu věnovat v jednom z příštích článků, který bude o hierarchii peněz.
D48a78v57i53d 43H78o27l94e51c
Každá domácnost která by byla tak dlouho v deficitu jako náš stát by musela zkrachovat.Není možné se do nekonečna zadlužovat.
P69a47v95e97l 37K80u59r20a56l
"domácnosti to nestálo ani korunu"... to je hezký nesmysl... pokles hodnoty měny mi zdražil prakticky všechny nákupy. Ten místní kšunt nemá cenu nakupovat.
J93a65k38u58b 17P13e17š36a
Ano, v tom máte pravdu. Tím, že to nestálo ani korunu jsem měl pochopitelně na mysli ten nákup eur samotný.
L77u53k21á17š 51S21u22c33h81á68n49e36k
Co se deficitu obecně týče, pokud si půjčíte (v domácnosti) peníze na úspornější kotel, zateplení fasády, případně modernější a výkonnější stroj, který potřebujete ke své práci, pak jde o investici, která má potenciál se vrátit či zúročit. Pokud si půjčíte na to, abyste uspořádal oslavu svých narozenin, potažmo na cestu kolem světa, může jít sice o splněný sen, ale návratnost je ve hvězdách.
Všechno (zadlužování i zdaňování) má své meze, jde jen o to je najít. Pokud seberete zaměstnanci 99% jeho mzdy na daních, s pravděpodobností hraničící s jistotou zemře hlady. Pokud mu příjem nezdaníte vůbec, zřejmě nebudete mít (jako stát) z čeho zabezpečit služby pro něj (např. bezpečnost). Čím víc peněz člověku zbyde, tím víc peněz _může_ utratit a tím víc peněz pak bude v oběhu a budou z nich žít další lidé (a odvádět z nich daně).
Až se podaří najít tu rovnováhu, od které výběr daní klesá, potažmo do které ještě výběr daní roste, bude to základ pro to, aby stát věděl, kolik je schopen vydělat (to máte stejné jako když budete pořád měnit práci a hledat lépe placenou ... jednou narazíte na nějaký strop v oboru, přes který se už jen tak nedostanete).
Pak lze spekulovat nad tím, za to ten zisk utratit, jak jej investovat do dalšího rozvoje a zda je nutné se kvůli tomu zadlužit, potažmo zda to zadlužení pomůže dosažení plánovaného výkonu, aby bylo možno dluh splatit.
S vizí, že státní rozpočet nemá být vyrovnaný, potažmo mírně přebytkový, souhlasit nemohu, považuji to za velmi nebezpečnou myšlenku pro budoucnost tohoto národa.
J70a60k36u34b 42P16e67š48a
Vše, co zde píšete, platí pro rozpočet domácnosti a firmy, ale nikoli státu. To jsem se snažil vysvětlit v článku. Rozpočty domácností a firem mají být vyrovnané, nebo přebytkové. Rozpočty státu nemusí a často by ani neměly.
J16u80l20i25u33s 79C15h37a70l88o71u54p45k16a
Jen se ptám, zda někdy autor řídil rozpočet domácnosti? Právě proto, že politici pracují s cizími penězi a nikoliv s těmi vlastními, má podle mého takový dopad do našeho rozpočtu.
J11a73k83u43b 28P36e82š74a
Rozpočet domácnosti jsem nikdy neřídil. Ale až takovou zkušenost budu mít, stejně to pro uvažování o státním rozpočtu bude naprosto irelevantní.
- Počet článků 12
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1224x