Děkujeme za pochopení.
A62n21t74o26n64í79n 26K85o61u17n66o56v93s84k60ý
Rozhodně má autor pravdu v tom, že mezi makroekonomikou a mikroekonomikou jsou rozdíly a že je potřebné o nich vědět.
Ono zase není tak málo těch, kteří to nechápou.
Když vynechám ty kolegou doporučované Rakušany, je to i kancléřka Merkelová s jejími podobenstvími o ctnostech švábské hospodyňky a její ministr financí Schauble...
F62r91a11n34t66i20š25e54k 39K32š59í46r
Zkuste si aspoň přečíst ABCT.
http://www.mises.cz/clanky/abct-1-8-rakouska-teorie-hospodarskych-cyklu-554.aspx
A66n37t52o37n92í98n 64K71o71u56n30o72v89s42k56ý
Nic modernějšího by nebylo?
Třeba.
P89e38t21r 39H19á29l45a
Autor na mě působí jako jeden z lidí, kteří jsou natolik přesvědčeni o své genialitě, že si myslí, že pro ně neplatí elementární logika.
Milerád vám vysvětlím cokoli z ekonomiky nebudete chápat, pokud budete chtít.
Samozřejmě ty manipulace státu zhruba tak jak popisujete fungují, ignorujete ale jeden zcela zásadní fakt - ty neustálé manipulace způsobují alokační neefektivitu, v důsledku čehož se nejen ekonomice daří hůř, než by mohlo, ale způsobují též nespravedlivou distribuci bohatství ve společnosti.
A11n42t50o63n93í40n 47K65o44u92n15o42v58s57k18ý
Dejte pozor, abyste sám netrpěl vlastnostmi, jimiž jste obmyslel autora blogu...
A79n73t56o39n22í87n 16K70o38u44n34o63v34s25k28ý
Autor jen komentuje paradox spořivosti, který komentoval v uplynulých letech např. Paul Krugman v souvislosti s různými restriktivními opatřeními vlád: "Šetří-li domácnost, může to být přínosné, ale šetří-li stát, je to tragédie."
A to z důvodu, že větší úspory znamenají menší spotřebu a ta pak snižuje agregátní poptávku, což vede k nižšímu objemu investic, nižším důchodům a konečně také k nižším úsporám a tedy k celkovému reálnému ekonomickému poklesu.
Větší úspory vedou k nižším úsporám - tak se tento paradox projeví.
J91a49k27u31b 35P20e85š38a
Ano, a nejen to, podobný paradox, se týká úrokových sazeb. Mnozí se domnívají, že jejich snížení podporuje růst, neboť usnadňuje poskytování úvěrů. Takový pohled ale bere v potaz jen dlužníka, nikoli věřitele. Jeho ochota půjčit naopak s klesajícím úrokem klesá. A s tím jak klesají úroky se také snižují příjmy věřitelů, kteří pak pochopitelně méně investují a spotřebovávají. Ani v tomto případě jednoduchá poučka nefunguje.
J15i34ř34í 16P21l36í66v57a
Vaše teorie je založena na pozorování grafů: snižování deficitu je následováno depresí. Takže tvrdíte, že deficit se nemá snižovat, jinak hrozí deprese. A protože zdravý rozum říká, že domácnost by takto hospodařit nemohla, tvrdíte, že u státu je to jiné - viz pozorování grafů. Jakoby hospodaření státu nezáviselo na produktivitě podniků, na šikovnosti obyvatelstva, na právním prostředí a milionu dalších faktorů - prostě podle vás stačí, když stát bude udržovat vysoký deficit.
A také se zdá, že tvrdíte, že bez státu by nebyly peníze. Ale to není pravda. Obchodování by bez státu(kdyby se do toho nepletl) nezmizelo a peníze je právě to, co může vznikat spontánně - a pak to také nejlépe funguje.
J83a97k81u58b 47P82e79š16a
Za prvé, ty grafy jsou jen jakési dokreslení těch argumentů, které píši výše. Státní rozpočet funguje jinak třeba proto, že stát je zdrojem peněz v ekonomice. Ale viz ony 4 číslované odstavce.
A ano, bez státu by nebyly peníze. Peníze nevznikly spontánně, z barteru, ale jsou stvořením státu. Tvrdí to například antropologové, kteří vznik peněz zkoumali. Výmluvně o tom píše David Greaber ve své knize Dluh: Prvních 5000 let v kapitole Mýtus barteru. Více se o tomto tématu dočtete v mých minulých příspěvcích.
A56n94t70o22n29í69n 75K22o49u26n11o64v25s36k32ý
Ad1: Peníze jsou dnes přece jen z malé části tvořeny centrální bankou - hotovost. V převážné části jsou tvořeny úvěrovou emisí komerčních bank.
J97a92k44u51b 14P87e81š93a
Ano, máte pravdu, ale i tyto peníze jsou navázány na peníze tvořené centrální bankou. Banky sice "vytváří" peníze když dávají úvěry, ale zpětně "poptávají" rezervy buď mezi ostatními bankami, nebo od té centrální. Takže banka si sice vytvoří třeba úvěr za 10 milionů, pak ale musí sehnat určité procento rezerv. Více se tomuto budu věnovat v jednom z příštích článků, který bude o hierarchii peněz.
D43a70v85i50d 64H51o66l79e19c
Každá domácnost která by byla tak dlouho v deficitu jako náš stát by musela zkrachovat.Není možné se do nekonečna zadlužovat.
P68a21v74e39l 48K73u18r45a57l
"domácnosti to nestálo ani korunu"... to je hezký nesmysl... pokles hodnoty měny mi zdražil prakticky všechny nákupy. Ten místní kšunt nemá cenu nakupovat.
J21a66k93u35b 12P42e56š75a
Ano, v tom máte pravdu. Tím, že to nestálo ani korunu jsem měl pochopitelně na mysli ten nákup eur samotný.
L83u65k12á40š 74S28u74c11h36á50n43e28k
Co se deficitu obecně týče, pokud si půjčíte (v domácnosti) peníze na úspornější kotel, zateplení fasády, případně modernější a výkonnější stroj, který potřebujete ke své práci, pak jde o investici, která má potenciál se vrátit či zúročit. Pokud si půjčíte na to, abyste uspořádal oslavu svých narozenin, potažmo na cestu kolem světa, může jít sice o splněný sen, ale návratnost je ve hvězdách.
Všechno (zadlužování i zdaňování) má své meze, jde jen o to je najít. Pokud seberete zaměstnanci 99% jeho mzdy na daních, s pravděpodobností hraničící s jistotou zemře hlady. Pokud mu příjem nezdaníte vůbec, zřejmě nebudete mít (jako stát) z čeho zabezpečit služby pro něj (např. bezpečnost). Čím víc peněz člověku zbyde, tím víc peněz _může_ utratit a tím víc peněz pak bude v oběhu a budou z nich žít další lidé (a odvádět z nich daně).
Až se podaří najít tu rovnováhu, od které výběr daní klesá, potažmo do které ještě výběr daní roste, bude to základ pro to, aby stát věděl, kolik je schopen vydělat (to máte stejné jako když budete pořád měnit práci a hledat lépe placenou ... jednou narazíte na nějaký strop v oboru, přes který se už jen tak nedostanete).
Pak lze spekulovat nad tím, za to ten zisk utratit, jak jej investovat do dalšího rozvoje a zda je nutné se kvůli tomu zadlužit, potažmo zda to zadlužení pomůže dosažení plánovaného výkonu, aby bylo možno dluh splatit.
S vizí, že státní rozpočet nemá být vyrovnaný, potažmo mírně přebytkový, souhlasit nemohu, považuji to za velmi nebezpečnou myšlenku pro budoucnost tohoto národa.
J20a70k82u46b 90P95e14š61a
Vše, co zde píšete, platí pro rozpočet domácnosti a firmy, ale nikoli státu. To jsem se snažil vysvětlit v článku. Rozpočty domácností a firem mají být vyrovnané, nebo přebytkové. Rozpočty státu nemusí a často by ani neměly.
J35u15l56i75u25s 98C18h68a53l92o88u67p10k76a
Jen se ptám, zda někdy autor řídil rozpočet domácnosti? Právě proto, že politici pracují s cizími penězi a nikoliv s těmi vlastními, má podle mého takový dopad do našeho rozpočtu.
J77a93k91u98b 38P21e33š74a
Rozpočet domácnosti jsem nikdy neřídil. Ale až takovou zkušenost budu mít, stejně to pro uvažování o státním rozpočtu bude naprosto irelevantní.
- Počet článků 12
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1224x