Řecko do eurozóny vstupovat nemělo. Podváděli, aby do ní mohli vstoupit. O těch podvodech jiní evropští politici věděli, ale dělali, že to nevidí. Na všech stranách bylo politické přání, aby eurozóna byla velká. Nepatří tam ani Francie, Španělsko a Itálie. Všechny tyto země mají jinou fiskální a finanční mentalitu než např. Německo a Nizozemsko. Eurozóna je nesmyslný slepenec, který v současné formě nemá budoucnost. Něco o tom, speciálně o Řecku, jsem vážně napsal zde:

http://chudacek.blog.idnes.cz/c/450427/recka-tragikomedie.html

A cynicky vtipně zde:

http://chudacek.blog.idnes.cz/c/461884/jak-vyresit-problem-recka.html

Jediným řešení by bylo nejprve vytvořit skutečně politickou unii, s jedním centrálním europským ministerstvem financí, a až pak jednotnou měnu. Politickou unii však většina evropských politiků ani občanů nechce. Mentalita např. západních a Skandidávských států je velmi rozdílná od mentality státu na pobřeží Středozemního moře. Lidem se nelíbí, že "Brussel" má už teď velkou moc, pak by ji měl ještě mnohem větší.

Možná by bylo řešením vytvořit dvě eura, jedno pro finančně solidní země a jedno pro ty ostatní. To však asi nikdo skutečně nechce.

Kvůli tomu, aby do eurozóny mohly vstoupit podváděly snad všechny státy. Třeba i taková Francie či Německo. Stačí se podívat na jejich schodky rozpočtu, a to jak závratným způsobem klesly právě v roce 1997, který byl rozhodující. Pak deficity zase vyletěly. Řecko v tomto pohledu nebylo výjimkou, ale patřilo k většině.

Stát se zadlužuje, pokud jsou dlouhodobě příjmy nižší než výdaje. Deficity vytvářely demokraticky zvolené vlády. Odpovědnost za dluh maji jasné řecké vlády a voliči, kteří politiku zadlužování podporovali. Životní úroveň běžného Řeka neodpovídala možnostem ekonomiky. Já nevím, jak z toho Řecko vyvinit. Oddlužování přinese požadavky dalších a větších předložených států a je nefér hlavně vůči fiskálně odpovědným vládám a voličům.

Jenže státní rozpočet nefunguje jako rozpočet firmy či domácnosti. Často se zadlužovat musí. A když se nezadlužuje, tak se zadluží soukromý sektor, jak jsme to viděli v Irsku, Portugalsku a Španělsku, a jeho dluhy se pak vyrovnají dluhům zemí, které rozpočtově odpovědné nebyly. Rozpočtová odpovědnost je hloupost. 

Ano Řekové si žili nad poměry. Ale na tom není nic špatného, pokud máte vlastní měnu. 

Přečtěte si prosím i moje další články. Spíše pak mým argumentům porozumíte. ;)

Že čs. zabednění socialističtí gerontové hospodařili "od deseti k pěti" je nesporné. A západní propaganda Svobodné Evropy a podobných medií nás krmila příklady prosperity a výkonností západních zemí jako Řecko nebo Portugalsko.

Ať soudruzi hospodařili sebeblběji, alespoň nezadlužovali stát u "západních" bank (na rozdíl třeba od Polska), zadlužovali republiku "jen" vnitřně. Nedostatečně obnovovali výrobní kapacity a infrastrukturu, nechali chátrat bytový fond a kulturní památky.

Naproti tomu řecký a jemu podobné režimy si kupovaly voliče "blahobytem na dluh", půjčkami od světového finančního kapitálu.

Dnešní krize globálního kapitálu pokračování takových manýr zablokovala. Proto si Řekové dnes musí "utáhnout opasky" a patřičně progresivně zdanit majetky vlastní plutokracie, která si v tomto "tureckém" (Turci prominou) hospodaření nahrabala své majetky. Jen tak se mohou vyhrabat z žumpy, kterou dosud trpěli.

S prominutím - to je nesmysl od začátku do konce.

Nechci rozebírat celý text, fabulace a překrucování, tak jen jedna linie.

Řecko je kolonií EU a v zajetí EUR. Uznáváte, že falšovalo výkazy, jenže kdyby nefalšovalo výkazy a necpalo se do zóny, tak by (podle vás) nemělo problémy.  Do EU vstoupilo DOBROVOLNĚ.

Co je na tom nepochopitelného?

A oddlužení? V době, kdy se staví záporně ke splácení stávajících dluhů?

Odpovězte si sám.

Není to fabulace ani překrucování. Kdyby výkazy nefalšovalo, ale do eurozóny stejně vstoupilo, tak by dnes nemělo dluh 177 %, ale třeba 140 %. Problém by to byl tak jako tak.

Ano, vstoupilo dobrovolně, ale je tu několik ale: vstup do eurozóny je vám v podstatě vnucen, když vstupujete do EU, jen UK a Dánsko si vyjednaly výjimku. A nejen že dobrovolně vstoupilo, ale bylo i přijato. Já neslyšel vyjádření Němců a Francouzů v duchu "Řekové, jen nám to líto, ale v eurozóně nemáte co dělat, nevezmeme vás." Vina je na obou stranách. 

Oddlužení je nutnost. Otázka není zda, ale kdy a jak a za jakých podmínek. Ten dluh je nesplatitelný. Podobně na tom byla výmarská republika. Víme, jak to končívá, když na národ uvalíme nesplatitelné dluhy a trváme na nich.